Nejpřirozenější formou léčby je, kdy pacient dělá co nejvíc sám pro sebe. Ovšem někdy to spíš vypadá tak, že přebíhá od jednoho k druhému, přičemž ani jedno mu nesedí a nemůže mu tedy pomoci. Jednoduše proto, že to neodpovídá jemu vlastnímu založení. Často slyším kolik toho klient „oběhal“ v klasické medicíně a přesně tak slýchám to samé v alternativní léčbě. A je jedno zda jde o onemocnění psychické nebo fyzické.

Mnoho lidí je nyní přitahováno k netradiční medicíně – bylinkám, neboť věří že jsou přirozenější, k nenásilným procedurám apod. Tradiční medicínu takto nahradí alternativní péčí. Odkloní se od jednoho a prosazují druhé. Ale i tady lidé nevědí, co by použili dřív a víc a přebíhají a zkoušejí. Co kde přečtou, co se kde dozví, co kdo řekne a poradí, co kdo již vyzkoušel…. . Mají ale naprosto mizivou naději na úplný úspěch. Každý člověk je totiž zcela jiný. A je nutné najít způsob života, schopnosti a JEHO CESTU K UZDRAVENÍ. Řekla bych : „ Tvůj medicínský váček musí obsahovat to, co potřebuješ Ty sám, ne co vše se nabízí a funguje u někoho jiného.“ Hodně lidí mě oslovuje s tím, co mají pro sebe vlastně vybrat z těch všech informací a nabídek, které se k nim dostávají. Že se v nich ztrácí a neví, čemu mohou věřit. Možná je dobře, že je jich nyní tolik. Vyvolají v této míře chaos a tedy i nedůvěru. A konečně lidé budou postaveni před to, že budou muset vsadit především sami na sebe a ani v alternativní medicíně nepůjdou jak ovce, tedy nestane se to, co se stalo v tradiční medicíně.