Léčba deprese, stresu, zdraví, pobyty

MARTA MAKAKI

Má práce zdravotního kouče a mentora v oblasti mind/body, psychoterapeuta pracujícího holisticky, terapeuta pro stres techniky a zpracování trauma, také i zakladatele školy WU-NIEN ©, dvou neziskovek a jejich vedení, stálo na mých osobních zkušenostech s nemocí, stresem i hlubokým traumatem. A stojí nyní už téměř na 30. letých pracovních zkušenostech s lidmi, pro které se snažím být užitečná.

Mám za sebou zdolání /bez lékařů a léků/ endiomerózy, myomu a novotvaru ve velikosti kokosu, zvládnutí neskutečného stresu a následně silných psychických atak a uvolnění traumatu po sexuálním zneužívání v dětství a také těžkém úrazu při vypadnutí z jedoucího vlaku ve 12. letech.

Mé těžké onemocnění mě před skoro 30.lety přivedlo k práci trenéra jógy v SKBÚ Hostivař, kde jsem pokračovala dál i jako zdravotní cvičitel, cvičitel powerjógy, jógaballu a cvičitel Smíškova SM systému. Přidala jsem na několik let i Wellness California Na Krejcárku.

Ke cvičení jsem začala dělat workshopy na techniky jógy a začala učit dechové techniky s využitím na konkrétní zdravotní stavy.

Fascinoval mě výzkum stresu a hluboké interakce těla a mysli, navíc podpořené i spiritualitou, které využíval Dr. Herbert Benson v USA. A protože on využíval v klinické péči ty samé přístupy, vycházející vlastně ze starověkých praktik zacházení s tělem a myslí, kterými jsem se i já vyléčila, začala jsem se silně zasazovat o zpřístupnění péče o sebe, jejíž dopad je vlastně stále nedoceněn a umčován - založila jsem druhou a věřím i poslední neziskovku IMT- Institut pro mysl a tělo.

MIMOŘÁDNÝ KROK, KTERÝ MĚ STÁLE TĚŠÍ

V lednu r. 2012 jsem jako jediná v ČR začala s absolutně odlišnou péčí u osob trpících různými psychickými i fyzickými stavy- především středně až těžkými depresemi, psychickými atakami, úzkostmi a neurózami, se sebevražednými sklony aj., psychosomatikou. Pobyty se děly v naprosto domácím prostředí schwarzenberské Staré myslivny/do prosince 2020/ v rodné vesnici Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, kde jsem pracovala po vzoru Dr. Bensona s víceúrovňovým programem s přidáním psychoterapie a dalších terapií. Výsledky předčily mé očekávání, neboť lidé se navraceli do svých životů ve zlepšení 60-100% po několika málo dnech. Využívala jsem k léčbě přírodu a v tom samém roce jsem také nazvala práci v přírodě jako Lesní terapii, aniž bych tušila, že přesně i v tom roce ten samý název použil japonský lékař Dr. Qing Li a začal vést výzkum. Mně k použití přírody vedla intuice a vhledy s mimořádnou vlastní zkušeností.

NYNÍ

Pokračuji stále usilovně dál. Bohužel na jiných místech, neboť covidová doba a rodina se postaraly o ztrátu Staré myslivny. Svou práci ale začínám také víc směřovat k předávání toho, co jsem za ta léta naučila.

Praxe /soukromá praxe, vedení institucí, spolupráce

cca 30 let lektor jógy a zdravotního cvičení

+ dechových, uvolňujících, meditačních a mentálních technik
od 2005 psychoterapeutická praxe
2005-2012 ředitelka neziskovky, lektorka, psychoterapeut Jantra- centrum pro rodinné a mezilidské vztahy /projekt EU Start pro nezaměstnané/
od 2007 konstelační práce v individuálním nastavení
od 2008 zdravotní kouč a mentor - psychosomatika, práce s dopadem stresu v interakci tělo/mysl
od 2012 jsem dala základ pro zcela odlišný způsob práce v ČR /a nejen zde/ s psychickými potížemi a psychosomatikou; v dalších letech i traumatem přes speciální léčebné pobyty s komplexní a individuální péčí víceúrovňovým programem. Zaměřené na stres, trauma, deprese, ataky, po pokusech sebevraždy, úzkosti aj., psychosomatiku a somatické zdravotní potíže; včetně seberozvoje.
od 2020 prezidentka IMT- Institut pro mysl a tělo z.s. + vytvoření vzdělávacího programu Multimodální program pro prevenci a léčbu zdravotních stavů a psychickou pohodu
od 2021 spolupráce s Hedepy - psychoterapie
2022 zakladatelka školy WU-NIEN ©

Certifikáty a diplomy, sebezkušenostní výcviky

Akademie aplikované psychologie (3 roky)
Vybrané uvolňující a relaxační techniky (3 roky AAP Praha)
ISZ- Umění pomáhat (3 roky)
ISZ - komplexní akreditovaný psychoterapeutický výcvik v systemickém přístupu (5 let)
Výcvik - Systemické rodinné konstelace (Jan Bílý- 1,5 roku)
Zdravotní cvičitel (VŠTV Palestra)
One Brain-Kineziologie 3 stupně a Moveterapie (PhDr. Tamara Cenková)
SM systém cvičitel a lektor (Mudr. R. Smíšek)
APM meridiánové masáže (Mudr. Z. Šos)
Mentální a bioenergetické léčení, soucítění-buddhismus (osobní žák Mgr. Pavla Vlastníka)
Daan van Kampenhout /Holandsko/- šamanismus a konstelační rituály
kundalini joga, meditace, intuitivní tanec (Mgr. J. Šmejkal)
Sneh Victorie Schnabel /Německo/ - konstelační práce a spiritualita
Hypnóza a autohypnóza - Libor Činka

Kdo doopravdy jsem? Má Duše je duší šamana a vím to od 12let po vypadnutí z jedoucího vlaku. Mé tělo je tělo ženy. Mé mysli se líbí být organizátorem, lektorem,koučem, psychoterapeutem,cvičitelem, atd. atd. A můj Duch… je prostě nekonečný v mém já, které je v mém srdci.

Co jsem se odnaučila: myslet si, že existuje chyba

Mé motto: „může to být ještě jinak“ a také “ poslouchej“

Co bych doporučila každému? SMÍCH! Makaki

AUTORSTVÍ:

Self péče - zdravotní program stres

Dýcháme pro zdraví - vzdělávací program

Vydání několika titulů: DVD Jak správně dýchat, SM systém pro začátečníky a těhotné ženy, Zdravotní jógová cvičení, AUDIO Dar relaxace /svalová relaxace/

Můj příběh

Lidé mají strach opustit klasickou medicínu a začít se léčit sami. Nemoc nás většinou až děsí. Ve chvíli, kdy nám lékař sdělí diagnózu, spustí se v nás pocit strachu z bezmoci a odevzdáváme se tomu, kdo ví, co se dá udělat, kdo je na to odborník. A to je lékař samozřejmě. Prosím, nemám teď na mysli traumatologii a řešení akutních stavů. Jistěže i některé stavy patří opravdu nutně do rukou lékaře.

Jenže většina osob trpí jiným onemocněním, než akutním a nutně vyžadujícím zákrok, či že by utrpěla úraz. Bohužel téměř ve většině případech je lékařem sdělena k diagnóze ta nejhorší prognóza. Což způsobí ještě větší zmatek a strach v hlavě pacienta a vlastně nevidí jinou možnost, než jakou lékař nabízí.

Pamatuji se na doktory v pražském Gyncentru před více jak dvaceti lety, když mi řekli, že novotvar, který na vaječníku vidí ve velikosti 10x10cm, je s největší pravděpodobnosti zhoubný a ať se připravím na hysteroktomii (odebrání ženských orgánů). Tenkrát jsem neviděla jiné východisko a nepotkat léčitele Pavla Vlastníka, byla bych už dávno po velké operaci. I endiometrióza, by pro tyto lékaře byla záminkou pro vykonání této operace, za kterou je prostě víc peněz.

Moc dobře už nyní chápu, že se takovému tlaku špatně odolává. Lékaři většinou neuvádí mírnější postup léčby a vystraší tou nejhorší prognózou Vím, je to těžké, když lidé nemající povědomí o možnostech průběhu onemocnění a všech možnostech léčby, se nechají snadno vystrašit tím nejhorším, co z úst lékaře uslyší, nebo si někde na internetu přečtou. Především ve chvílích, když jejich diagnóza je spojena s nemocí špatně léčitelnou, těžkou, nevyléčitelnou. Je jedno přísloví „ Ne všechno je tak horké, jak se zdá!“ Pokud lékař pacientovi oznámí diagnózu, polapí vlastně mysl. Od té chvíle se onen člověk stává opravdu nemocný – jeho mysl totiž začne věřit tomu, že je vážně, chronicky, nevyléčitelně nebo také smrtelně nemocný. Navíc nikde nenachází, že se tato nemoc dá vyléčit úplně nebo jinak než jak nabízí klasická medicína. Všude najde jen strašáky jak se projevuje, co přináší, jaké léky nebo zákroky se musí podstoupit, jak se zhoršuje, ale nedočte se, že se z ní může také dostat, že existují způsoby, jak vše přinejmenším vylepšit svou péčí – tedy bez lékařů a léků. Nedočte se to na stránkách těch, kterým se věří, kteří jsou pro pacienta autoritou a expertem na zdraví – lékařů. Jenže všechno je trošinku jinak.

Pokud má například někdo rakovinu, pak tato nemoc se chystá už dlouhá léta předtím, než se projeví některým hmatatelným příznakem. Nemůže to zachytit ani mamograf, či jiná prevence, kterou razí zdravotní pojišťovny.

Pravdou je, že vaše nemoc není v první chvíli přímo v těle, ale je ve vašem srdci a mysli. Léčí se jen následky, ale neléčí se příčina a ta není ani v hlavě.

Chtěla bych tu podpořit všechny v novém uvažování a nahlížení na možnosti léčby i v hodně vážných případech. I v takových, když vám lékař řekne, že zemřete, pokud nepodstoupíte zákrok. Prošla jsem si tím na vlastní kůži.

Všichni máte právo léčit se jinak než klasickou medicínou, nebo k ní přidat něco jiného a nikdo by vás neměl zastrašovat. Měli byste také znát všechny možnosti řešení vaší konkrétní potíže, tedy i ty, které spadají u nás stále do formy alternativní péče, přestože jsou vědecky podložené jako fungující.

Správně použitá vlastní péče je daleko hodnotnější a účinnější než nabídky ze stran konvenční medicíny. Mým cílem není upřednostnit jednu nebo druhou stranu, ale ukázat na své vlastní možnosti a na sílu našeho vlastního organismu, když ho pustíme ke slovu. Prošla jsem tím a vím, že to jde. Můžete se seznámit s mým případem a možná pochopíte, že odejít od klasické medicíny a léčit se sama, může být pro někoho to jediné, jak může přežít a opravdu se vyléčit. Pro mě to tak bylo a vím, že nejsem sama.

„A je to tam znovu! Heleťte není jasný co to je, celý vaječník vypadá mizerně, je obrovsky zvětšený, druhej nevypadá o nic líp. Vyndáme to všechno. Navíc i kdyby to bylo pořád jen endiometrický, je to tak veliký, že vám hrozí každým okamžikem, že se to tam skřípne a praskne. A to už vám moc nepomůžu, není to žádná sranda, bude se to chovat hůř jak prasklý slepák.“

Bylo mi 30 let, seděla jsem u skvělého primáře českobrodské nemocnice Jiřího Š. a cítila nebezpečí z toho, že už se moc neusmívá jako před půl rokem, kdy jako jediný asi z pěti lékařů se odklonil od velké operace a jindy humorem jen sršel. Už neřekl jako posledně, že mi zaručuje, že rakovina to není. Navíc mluvil o možnosti smrti. Ne za rok, půl roku, ale kdykoli, třeba za hodinu. Jeho tvář i tón řeči prozrazovaly vážnost situace. Byla jsem po odsátí endiometrické cysty a půlroční hormonální léčbě endiometrózy (nemoci, o které se toho stále moc neví), která absolutně nezabrala. Nezabralo ani léčitelské působení, změna životního stylu. Tělo si vedlo pořád svou a vytvářelo novotvary v obrovské velikosti. Zírala jsem na něj a nemohla uvěřit, že přeci jen bych měla podstoupit odebrání ženských orgánů. Nemohla jsem uvěřit tomu, že jsem to nedokázala zastavit. „Musím si to rozmyslet“, vykoktala jsem. Primář kývl, usmál se, ale opět mě upozornil, ať se to udělá určitě do 14 dnů, než odjede na dovolenou. Že je to hodně nebezpečné a není tady už na co čekat. Vedle příšerných bolestí mě začal likvidovat strach. Byla jsem přesvědčená, že se to dá vyléčit, ale strach ze smrti i předešlého neúspěchu mě naprosto paralyzoval. Nemohla jsem myslet na nic jiného. Pochopila jsem, že se musím nějak rozhodnout. Nemohla jsem chodit kolem horké kaše. Musela jsem získat zase klid. Naštěstí jsem se během předešlého půl roku naučila dost. A tak jsem sedla do meditace, abych dostala odpověď, co mám dělat.

Seděla jsem a nechala se unášet do klidu a prázdna odkud mi najednou začali přicházet ukázky toho co dělám, včetně toho, co se může stát. Viděla jsem sebe, jak si nechávám odřezávat vaječníky, pak dělohu, vnímala jsem, že nemoc je už ale v celém těle, běží v krvi a je v každé buňce… a ten kdo jí řídí jsem přímo já - z hlavy! Nemohla jsem ani uvěřit s jakou silou jdu přímo proti sobě. Byl to tak šílený obraz, že jsem na okamžik vystoupila z obrazu toho co dělám. Svou sílu jsem použila přímo proti sobě. Chovala jsem se jak bezcitný zabiják, jak šílený vědec, který řídí chod pokusu a je mu jedno, že vše se zničí. Uviděla jsem, jak nemoc pokročila do močového ústrojí a ledvin, pak do střev a jak jsou odřezávány kusy střev, udělány vývody a najednou zaznělo: „A co si ještě necháš odříznout?“

Věděla jsem, že endiometrické bujení může pronikat i do mozku a vytvářet obrovské shluky. Viděla jsem, že je zcela jedno, zda je to rakovina nebo endiometrióza. Obojí se chovalo stejně.

A najednou mi to došlo! Likviduju se! Mám v sobě sebezničující devastační program! A v ten okamžik skončil můj strach z této nemoci a já se rozhodla. Toho koho jsem se mohla bát, jsem byla tak akorát já sama! OPERACE NEBYLO NAPROSTO ŽÁDNÉ VÝCHODISKO - NIC NEŘEŠILA!!! Ukončila by něco jen pro tu chvíli, ale vše by pokračovalo dál. Asi tak jako známe, že se rakovina často vrací- jen na jiné místo.

Můj pohled na celou věc byl jasný, ničím přikrášlovaný a já si beze strachu uvědomovala, že stejně pomalu umírám a tedy se smrti nemusím bát, protože už tu je a já sama k ní dobrovolně jdu. „RADĚJI SMRT, NEŽ TAKTO ŽIVOŘIT, STEJNĚ SE LIKVIDUJU.“ A bylo rozhodnuto. Od té chvíle mě už žádný lékař nadlouho neviděl.

Že jsem naprosto zdravá a vše zmizelo(včetně polypu a myomu), jsem se dozvěděla až dlouho poté. Zdraví těla pro mě přestalo být cílem. Vždyť jsem věděla, že nemocná je mysl. Snažila jsem se tedy „spravit“ tu. Vlastně nejvíc jsem se snažila vyléčit srdce, jen ono mohlo pohnout myslí a to byl ten cíl za kterým jsem šla i dlouho poté, kdy mé orgány byly již v pořádku.

Smrt se stala pro mě ale zvláštní téma a doprovázela mě dál a já jsem pochopila, že mne učí. A tak vzniklo mé motto: „ Nech umřít starý život, pokud nebyl plný radosti, štěstí, smíchu, energie a zdraví.“

Co Vám nabídneme?

Certifikáty a diplomy, sebezkušenostní výcviky

Můj příběh